V září proběhlo další zasedání Divácké rady České televize.
Rádi bychom vás seznámili s informacemi, které vyplynuly ze zasedání Divácké rady České televize, jež se koná každého půl roku za účasti zástupců různých organizací, včetně organizace ASNEP. Poslední setkání Divácké rady proběhlo 19. září v 15:30 hodin. Účastnili se ho zástupci různých organizací a rovněž nový generální ředitel České televize, pan Soukup, který převzal tuto funkci po bývalém řediteli Dvořákovi.
Generální ředitel Soukup vyjádřil spokojenost se sledovaností ČT. Porovnával tradiční televizní sledovanost s iVysíláním, ať už přes internet, či aplikace ČT24 nebo Sport. Navzdory očekávání, že iVysílání výrazně převáží, jsou čísla obou formátů téměř vyrovnaná. Diváci tedy i nadále sledují televizi v tradiční podobě.
Dalším projednávaným tématem bylo navýšení koncesionářských poplatků, o které Česká televize usiluje již delší dobu. Vládní návrh na zvýšení poplatků zatím prošel prvním čtením, což přináší televizi naději na zlepšení rozpočtu. Pokud se poplatky navýší od ledna příštího roku, televize by mohla snížit počet propuštěných zaměstnanců na přibližně 90. V opačném případě by muselo být propuštěno zhruba 250 zaměstnanců, aby televize pokryla své náklady.
Na Radě se projednával také mediálně sledovaný zánik pořadu 168 hodin, který byl dlouholetou stálicí a zaměřoval se na aktuální a důležitá témata. Pan Soukup vysvětlil, že ke zrušení došlo z konkrétních důvodů, ale zároveň diváky ujistil, že podobně zaměřený pořad bude na obrazovkách opět k vidění – ovšem v novém formátu a pod jiným názvem.
Ředitel Soukup se dále věnoval číslům a formátům, které pomáhají udržovat sledovanost televize na úrovni půl milionu diváků. Jsou to především detektivní seriály jako Docent 2, Vedlejší produkt nebo Stíny v mlze a také film Svatá s herečkou Jiřinou Bohdalovou. Vysokou sledovanost měly i Olympiáda v Paříži a Paralympiáda, přičemž sledovanost Paralympiády byla pozitivně hodnocena, jelikož přibližuje divákům bariéry, se kterými se zdravotně postižené osoby potýkají. V diskuzi poté zástupci organizací upozornili na možnost zařazení programů zaměřených na osvětu v oblasti paliativní péče a prevenci. Témata jako dlouhodobá péče o nevyléčitelně nemocné, nebo význam preventivních prohlídek (například vyšetření prsu), jsou podle nich důležitá pro všechny diváky.
Pan ředitel Soukup dále slíbil, že Česká televize bude vysílat více pořadů zaměřených na vědu a specifické profesní oblasti, které považuje za klíčové pro vzdělávání veřejnosti. Za oblast sluchově postižených jsme měli několik poznámek. Vyjádřili jsme poděkování za přítomnost tlumočníka českého znakového jazyka na několika tiskových konferencích po nedávných povodních, i když ne na všech. Pan ředitel byl za tuto zpětnou vazbu rád, uvedl, že se jednalo o jedinou pozitivní reakci, kterou ČT k tomuto tématu obdržela. Poděkovali jsme také za tradiční vysílání vánoční pohádky v českém znakovém jazyce a požádali jsme, aby tato tradice pokračovala i v dalších letech, což bylo přislíbeno.
Další podněty v diskuzi přinesl vedoucí odborů pan Středula, který se zaměřil na potřeby zaměstnanců ČT. Na závěr jsme projednali otázku tlumočníka znakového jazyka při vysílání volebních výsledků 21. 9. 2024. Původně plánované umístění tlumočníka do rohu obrazovky bylo zrušeno s ohledem na prezentované grafy. Tlumočník je k dispozici alespoň v iVysílání, ale apelovali jsme na to, aby v budoucnosti televize zvážila umístění tlumočníka přímo do televizního obrazu, jak to umožňuje například ČT24. Mnozí starší diváci nemají k iVysílání přístup a inspirace ze zahraničních vysílání ukazuje, že s trochou přizpůsobení je umístění tlumočníka v rohu obrazovky možné.